Viry - co jsou zač a jaké nemoci způsobují?

06.04.2017 20:31

Základní rozdíl mezi bakterií a virem je ve velikosti, nukleových kyselinách, anatomii, morfologii a metabolických aktivitách. Obecně platí, že bakterie jsou větší než viry. Velikost bakteriálních buněk se pohybuje v rozmezí několika μm až mm. Virové částice jsou oproti tomu menší, řádově pouze několik nm či μm. Jedna bakteriální buňka má obě nukleové kyseliny DNA i RNA, virová částice pouze jednu (buď DNA, nebo RNA). Virus není buňka. Na rozdíl od bakteriálních buněk nemá virus žádné metabolické aktivity a k životu i množení potřebuje živou hostitelskou buňku. Viry se pěstují na živých buněčných kulturách (replikace virů probíhá uvnitř buňky), zatím co bakterie je možno pěstovat na živných půdách.

Základní charakteristika virů

Viry jsou někde na pomezí mezi živými organismy a neživou přírodou. Jejich množení probíhá tak, že hostitelská buňka zpracuje virovou genetickou informaci jako svou vlastní. Viry se nemnoží, ale jsou pomnožovány hostitelskou buňkou. Proto se viry zásadně množí (replikují) pouze na živých buňkách. Viry neobsahují většinou žádné enzymy, nebo jenom několik enzymů, potřebných pro penetraci a nastartování činnosti napadené buňky.

Aby virus mohl vniknout do buňky, musí buňka mít na svém povrchu receptory, na které se příslušný virus naváže. Pak mohou nastat dvě různé situace. Pokud je buňka schopna umožnit replikaci viru, (označujeme jí jako permisivní) dojde k rozvoji infekce. Pokud toho buňka schopna není (je nepermisivní), pak dojde ke vzniku infekce latentní.

Mezi nejmenší viry patří pikornaviry 20 – 30 nm. Naopak mezi největší poxviry a herpetické viry. Viry lze pozorovat pouze v elektronovém mikroskopu, kde vypadají jako krystaly.

Nejvýznamnější virová onemocnění u člověka

Viry způsobují velké množství významných infekčních chorob. Na virová onemocnění však nemá nejmenší vliv léčba antibiotiky, přestože jsou často u virových onemocnění chybně nasazována. Nejčastěji je tzv. nachlazení způsobené některým rhinovirem, koronavirem nebo virem chřipky. Nadměrné používání antibiotik má naopak negativní účinek na vytváření rezistentních kmenů bakterií.

  • chřipka (virus chřipky)
  • nachlazení, rýma, katar či zánět horních cest dýchacích, (rhinoviry, koronaviry)
  • opary (herpes virus)
  • zarděnky (rubella virus)
  • spalničky
  • obrna (poliovirus)
  • příušnice
  • virový zánět jater, hepatitida, lidově „žloutenka“ (hepatitis virus A, B, C, D, E, F, G a H - jde o různé viry napadající játra, nejběžnější jsou varianty A, B a C, z nichž typ B a C může způsobovat rakovinu jater)
  • papillomavirové infekce (bradavice; některé genotypy jsou také příčinou rakoviny děložního čípku)
  • vzteklina (virus vztekliny; pokud není podáno včas antisérum, je 100% smrtelný)
  • AIDS (HIV, syndrom získané imunodeficience)
  • neštovice (pod tímto názvem se skrývá několik rozdílných onemocnění)
  • Pravé neštovice - variola virus
  • Plané neštovice - Herpesvirus HHP-3 způsobuje pásový opar
  • mononukleóza, infekční mononukleosa, EB virosa (virus Epsteina-Barrové, cytomegalovirus)
  • hemorhagické horečky (Ebola, Marburg a další)
  • hantavirový plicní syndrom (hantavirus „Sin nombre“)
  • klíšťová encefalitida
  • SARS
  • gastroenteritida

Pokud chcete na vir či bakterii působit bez chemie cíleně a účelně,
doporučujeme český zabiják 800 druhů virů a bakterií

Mikronizovaný extrakt z růžového grepu nakopne imunitní systém, který se začne víc snažit
a mikronizovaný selen sejme bakterie, příčemž nezanechává paměťovou stopu a nehrozí rezistence.
Jeho účinky závisí na správném dávkování, kdy se užívají vyšší dávky první týden. nejde o lék, jde o prostředek,
který probudí váš obranný systém. Ten pak vše zvládne sám a příště už i bez podpory.