Mrtví lékaři nelžou

04.01.2016 23:07

Představujeme vám článek, který byl sepsán v roce 2012 na základě přednášky Joela Wollese, která měla stejný titul „Mrtví lékaři nelžou“. Přečtěte si jej pozorně, protože informace, které jsou v něm obsažené, mohou vám, vaší rodině či známým zachránit vaše zdraví, a dokonce i váš život.

Dr. Joel Wolles byl nominován na Nobelovu cenu v oblasti medicíny.

"Těm všem, kteří se narodili nebo po delší dobu bydleli na farmě, musím říci, že jste mými lidmi. I já jsem se narodil a byl jsem vychován na farmě. Mí rodiče vedli chovnou stanici jatečního dobytka. Jak zajisté víte, abyste si mohli na takovém chovu vydělávat, musíte pro něj produkovat vlastní potravu. Proto jsme pěstovali kukuřici a sóju. Jednou týdně k nám na farmu přijíždělo speciální vozidlo se strojem, který drtil seno, kukuřici a fazole. K tomu jsme dodávali potřebné množství vitamínů a minerálů a teprve takovouto směsí jsme v průběhu 6 měsíců krmili náš dobytek, který jsme poté prodávali na jatkách. Pořád jsem se zamýšlel, proč dobytek, který se živí výhradně přírodní výživou, dostává ještě vitamíny a minerály, a my lidé nikoli. Když jsem se na to zeptal svého otce, dostal jsem zcela  vědeckou odpověď:  Nežvaň tolik a vem za práci. Tahle otázka mne však stále nenechávala v klidu.

Po ukončení střední školy jsem pokračoval ve studiu na universitě a dosáhl specializace v oboru výživy zvířat, načež jsem se rozhodl stát veterinářem. Na veterině jsem konečně dostal odpověď na svoji otázku. Je to jednoduché: rolníci nemají žádná pojištění pro zvířata pro případ smrti či nemoci a nemají peníze na jejich nákladné léčení a operace. Proto využívají jednoduchou a účinnou proceduru. Podávají zvířatům potřebné výživové doplňky. Dozvěděl jsem se, že podáváním vitamínů a minerálů předcházíme případným nemocem chovných zvířat.

Po určité době po ukončení  veteriny jsem pracoval v Africe a léčil jsem různá zvířata, dokonce i ta velká, jako jsou sloni, žirafy a nosorožci. Po dvou letech práce jsem dostal telegram ze St. Louise s otázkou, zda bych nechtěl pracovat na pozici veterináře v místní ZOO. Získali údajně doplňkové vládní dotace ve výši 4,5 milionu dolarů, určené na provedení speciálních výzkumů na zvířatech, která zemřela přirozenou cestou. Šlo jim o to, aby odhalili příčinu jejich smrti. Přijal jsem tehdy tuto pozici a začal jsem pracovat v různých zoologických zahradách po celých Spojených státech.

Ve svých výzkumech jsem měl zvláštní pozornost věnovat takovým zvířatům, která nebyla odolná na změny v životním prostředí. Teprve v 50. letech jsme se začínali učit o vlivu znečištěného přírodního prostředí na živé organismy. Během 12 let jsem provedl 17,5 tisíce pitev nejrůznějších druhů zvířat, ale zároveň jsem se účastnil více než 3 tisíc pitev lidí, kteří dříve žili v blízkosti některých pro mne zajímavých zoologických zahrad. Díky  těmto  výzkumům  jsem dosáhl  určitého objevu a dospěl jsem k závěru, že všechna  zvířata  a  všichni  lidé,  kteří  zemřeli přirozenou smrtí, zemřeli v následku
nedostatku  základních  výživových  látek, jakými jsou vitamíny a minerály.

I když jsem na toto téma napsal mnoho vědeckých prací a také knihu, přednášel jsem  na  toto  téma  na  mnoha  setkáních, stále jsem nedokázal vzbudit náležitý zájem ani potřebné reakce v tomto směru.

V 50. letech se nikdo problémem výživy nijak nevzrušoval. Tehdy jsem pochopil, že bych se měl stát lékařem, abych své vědomosti získané v průběhu léčení zvířat mohl využít pro správné léčení lidí. Proto  jsem  si  doplnil  studium  na  medicíně a nastoupil do práce lékaře. Pracoval jsem v této profesi následujících 12 let. Dnes bych vám chtěl říci, jakým způsobem jsem využíval správnou výživu k léčbě pacientů, a především k prevenci před nemocemi. Pokud  mých  informací  využijete  alespoň z 10 %, vyhnete se mnoha problémům, ušetříte si bolest i výdaje, které jsou s nemocemi a jejich léčbou spojeny. Budetemoci  využít  potenciálu  svého  života  po dlouhá léta těšíc se přitom pevnému zdraví i fyzické kondici.

Genetický potenciál lidského života činí 120 až 140 let. V současnosti máme možnost pozorovat 5 takovýchto skupin, kde střední délka života  dosahuje 120 – 140 let. Jednou z nich jsou národy Tibetu a západní Číny, další najdeme v Pakistánu, Gruzii a Ázerbájdžánu. V roce 1973 časopis National Geographic věnoval celé jedno číslo dlouhověkým. Bylo jich v něm kolem 35, z čehož 12 žilo v Ázerbájdžánu. Bydlela tam mimo jiné 136letá žena. Na fotografii seděla s velkým kubánským doutníkem a sklenicí vodky a kolem ní tančily její děti, které měly 110–120 let. Nežila v domově důchodců a nikdo nemusel platit za pečovatelskou službu, byla plná energie a radosti.

Další fotografie ukazovala muže při sběru tabáku na poli. Měl tehdy 167 let a byl nejstarším člověkem na světě. V jižním Peru u jezera Titicaca žije indiánské plemeno o stejném jméně. Střední délka života členů tohoto plemene činí 120–140 let.

V  květnu  roku  1995  zemřela  nejstarší obyvatelka USA Margaret Smyth, ve věku 115 let. Bylo prokázáno, že příčinou jejího úmrtí byla nesprávná výživa. V potravě, kterou dopřávala svému organismu, bylo velmi  málo  potřebných  výživových  složek. Měla především nedostatek vápníku. To vedlo k řídnutí kostí a v následku i ke zlomení  nohy.  Přidaly  se  další  nemoci. Dcera  zesnulé  potvrdila,  že  matka  měla před smrtí nemoc stálé lačnosti, kdy měla podobně jako těhotné ženy neustálou chuť na nejrůznější laskominy.

Vůdce lidu v Nigérii měl 126 let. Jedna z jeho početných manželek vyprávěla, že měl všechny zuby vlastní. Lze předpokládat, že i jeho další tělesné orgány fungovaly spolehlivě.

Další  člověk  zemřel  v  Sýrii  ve  věku 136 let. Ocitl se také v Guinnessově knize rekordů. Nebylo to však z důvodu dlouhověkosti, ale proto, že se po padesátce znovu oženil a poté ještě zplodil devět dětí.

V  listopadu  roku  1993  se  dostala na zemský povrch skupinka lidí, kteří strávili ve vhodných sanitárních podmínkách dva roky pod zemí. Týkalo se to  kyslíku, osvětlení a výživy. Poté byly tři manželské páry z této experimentální skupinky podrobeny nejrůznějším  výzkumům. Odehrávaly se na universitě v Kalifornii. Výzkumy prokázaly, že kdyby se i nadále živily stejně naplánovaným způsobem a přebývali i nadále v tak zdravém prostředí, mohly by se dožít  až 160 let.

V současnosti činí střední délka života Američanů 75,5 roku, z čehož u lékařů pouze 57 let. Závěr je jednoduchý, tedy pokud si někdo chce požít v průměru
alespoň o 20 let déle, ať si nevybírá studium medicíny a profesi lékaře.

Pokud se chcete dožít 120–140 let, musíte učinit jen dvě základní věci:

  1. chránit se před nehodami, nadměrným pitím a kouřením,  před  ruskou  ruletou a před lékaři
    Jak jste si všimli, do této nevelké skupinky  nebezpečných věcí jsem započítal i návštěvy u lékaře. Toto velmi tvrdé tvrzení bych rád podepřel  zprávou z ledna roku 1993, která ohlásila výsledky výzkumu početné skupiny lidí, kteří byli podrobeni speciálním vyšetřením v průběhu tří let v  amerických nemocnicích. Týkala se příčin úmrtí pacientů. Dovolím si teď citovat jen část této závěrečné zprávy: 300 tisíc lidí ročně bylo v  amerických nemocnicích zamordováno z důvodu špatně vykonané práce lékařů. Zpráva netvrdí, že by úmrtí byla náhodná, že se někdo kdesi  převrátil, udusil apod. Netvrdí, že by byly následkem zanedbání  bezpečnostních  podmínek. Bylo zamordováno.
    Pokud Američani  použili slovo zamordováno, pak to myslí doslovně. V tom jsou například případy, kdy si lékař popletl čárky ve větě, napsal nesprávné datum použitelnosti léku nebo vůbec naordinoval špatný lék či stanovil mylnou diagnózu apod.

    Zpráva hovoří jasně – 300 tisíc lidí bylo zamordováno. Pokud to porovnáme s počtem těch, kteří zemřeli v průběhu války ve Vietnamu, kde se střílelo, bombardovalo, využívalo napalmu, bude nás toto číslo ještě více děsit. V průběhu 10 let války ve Vietnamu zemřelo 56 tisíc lidí, tedy ročně v průměru 5600. A tehdy tisíce lidí demonstrovaly proti válce. Dnes je mordováno 300 tisíc ročně, jak hovoří tato závěrečná zpráva a my to přijímáme jako něco normálního. Nikdo neprotestuje, nikdo neorganizuje  demonstrace. Nikdo nehlásá hesla, nevláčí transparenty s nápisy: Bože ochraň nás před lékaři a současnou medicínou.
     
  2. dělání věcí pozitivních
    Počítám  mezi  ně  především dodávání potřebných doplňků výživy, vitamínů a minerálů do organismu. Náš organismus potřebuje denně 90 složek výživy, které bychom mu měli dodávat pomocí výživy.  Je to  60 minerálů, 16  vitamínů, 12  základních aminokyselin a základní tuky. Dlouhodobější  nedostatek  některé z těchto složek může vést ke vzniku nej různějších druhů nemocí. Všechny nám však výživa nedodává v potřebném optimálním množství.

V průběhu studií, ale i později běhe mnoha výzkumů jsem se lidí ptal, zda berou nějaké vitamíny. Nejčastěji padala odpověď, že pouze vitamín C. Ostatní  znali jen málo nebo vůbec. Správnou výživou se obvykle lékaři nezabývají. Jsou zaneprázdněni léčbou nemocí, které však často vznikají z důvodu nedostatku vitamínů a minerálů. Otázkami správné výživy se však běžně zabývají reklamy v masmédiích, které nás bohužel krmí smetím nebo přímo jedy.

6.  dubna  roku  1992  se  v  měsíčníku „TIME“ objevil článek nazvaný „Moc vitamínů“. Byly v něm představeny nejnovější vědecké výzkumy, které ukazují ohromný vliv vitamínů v případě prevence pro onemocnění srdce, nádorovým onemocněním a rychlému stárnutí. Tomuto problému se v časopise věnovala  část jeho stran. Mezi mnohými komentáři byl jen jeden negativní. Pronesl jej lékař, jehož se autor článku zeptal, co si myslí o doplňování naší diety o  vitamíny a minerály. Tehdy řekl: Braním doplňkových vitamínů a minerálů neděláme pro organismus nic dobrého. Veškeré potřebné složky můžeme získat z normální výživy. Pokud je budeme doplňovat, budeme mít jen dražší moč. Lidé z Missouri by řekli jednoduše: Není potřeba pročůrávat dolary. Je tato teze pravdivá? Musím vám říci, že po těch mých 17,5 tisících pitvách zvířat i lidí jsem osobně připraven každý den vyčůrat půl nebo celý dolar, protožei tak je to nejlevnější pojistka, jakou si můžeme představit.

Pokud nezainvestujete do svého zdraví a zdraví svých blízkých, budete muset vyložit velké peníze na léčbu sebe i své rodiny u lékařů, takových, jakých jsme výše citovali. Budete splácet domy, Mercedesy a dovolené svých lékařů a pojišťovacích firem. Berte při tom v úvahu, že z těchto peněz ani haléř  nepůjde na výzkumy, ale všechno jen do soukromých kapes. Samozřejmě, že vlády v každé zemi utrácejí velké peníze na lékařské výzkumy, ale ty  pocházejí z rozpočtu, který si přece platíte vy sami ve svých daních.

Vláda USA v současnosti utrácí kolem 1,3 trilionu dolarů ročně na zdravotní výzkumy. Při této příležitosti vám  chceme nastínit, že kdybyste stejné pojistky a zdravotnický systém využívali i vzhledem ke zvířatům, pak by jeden hamburger musel stát 250 dolarů. Pokud bychom však tuto situaci obrátili, pak by  pojištění pětičlenné rodiny stálo jen 10 dolarů.

Pamatujte si, že rozhodujete sami o sobě a sami si vybíráte. Prostřednictvím  systému  zdravotního pojišťování by se mnoho pojišťovacích agentů i lékařů  stalo velmi bohatými. To je dluh, který by nám měli někdy splatit. Měli by možná udělat to, co kdysi udělali někteří výrobci automobilů pro své klienty.  Několikrát se stalo, že některé automobilové značky stahovali z celé země prodanou sérii aut, pokud u nich byla odhalena závažná konstrukční vada. Tak  tomu bylo například  s  Fiatem  který klientům před několika lety umožnil celkovou přestavbu, opravu či možnost vrátit automobil Punto, protože byl prodáván se závažnou vadou. A tady se ročně zabíjí 300 tisíc lidí a my neslyšíme ani slovo: Promiňte.
Mnoho lékařů by mělo svolat své pacienty a napravit to, co zkazili. V podstatě by měli svolat všechny, které léčili na žaludeční vředy. Pravděpodobně všichni  nebo téměř všichni lidé tvrdí, a to také lékaři, že hlavní příčinou vředových onemocnění je stres. Přitom veterináři již před 50 lety věděli, že vředy  vyvolává bakterie, která je všem specialistům velmi dobře známá. V roce 1974 Americký zdravotní institut oficiálně prohlásil, že žaludeční vředy nejsou  vyvolávány  stresem,  ale  bakterií, přesně tou stejnou, jakou už dávno znali a léčili u zvířat.

Jednou  z  nemocí,  která  v  současné době způsobuje velké množství úmrtí, je rakovina. Spolu s  účtenkou  za  léčbu  by vám lékaři měli dávat také kopie článků, na téma nádorů. V září roku 1993 Nationale  Country  Institute zkoumal  spolu s harvardskou universitou problém nádorových onemocnění. Díky tomu byl vypracován způsob, jakým je potřeba se živit, abychom této nemoci mohli předejít.
Jistý dvojnásobný laureát na Nobelovu cenu v oblasti medicíny tvrdí, že pokud chceme předejít vzniku rakoviny nebo ji léčit, je třeba přijímat 10 000 mg vitamínu C denně. Tento laureát Nobela má dnes 94 let a těší se pevnému zdraví a skvělé kondici. Pracuje stále 14 hodin denně na universitě v San  Franciscu a na své farmě. Lékaři, kteří se mu kdysi vysmívali, zemřeli již před 35 lety. Komu budete věřit? Těm, kteří již zemřeli? Volba je jen na vás.

Objektem  výzkumů  NCI  a  harvardské university  byly  regiony  v  Číně,  v  nichž byl  zaznamenán  nebývale  vysoký  podíl úmrtí v následku nádorových onemocnění. K tomuto výzkumu se připojilo 29 tisíc nemocných lidí. Byly jim v průběhu pěti let podávány vitamíny a minerály, které měly ověřit vliv  suplementů na jejich zdravotní stav.  Pacientům byly podávány dvojná sobně vyšší dávky, než jaké jsou člověku doporučovány.

Ve skupině, která užívala vitamíny E, C, a karoten 13 % lidí zcela uniklo rakovině. Pokud jde o typ rakoviny, který v této provincii způsoboval největší úmrtnost, tedy rakovinu žaludku, byla náprava ještě patrnější, protože činila 21 %. 21 % těch, kteří měli zemřít, přežilo. To jsou velmi dobré výsledky, když bereme v úvahu, že v tomto odvětví je považováno za úspěch 0,5 % zlepšení. Každý lékař by měl dle mého názoru posílat svým pacientům kopie těchto výzkumů.

V současnosti téměř každá druhá osoba ve věku nad 70 let trpí Alzheimerovu  nemocí.  Veterináři i rolníci již před 50 lety věděli, jak před ní svá zvířata  uchránit. Stačí podávat vitamín E,  aby této nemoci předcházeli.

V srpnu roku 1992 universita v San Diegu publikovala článek, v němž mimo jiné podtrhla, že vitamín E snižuje nebezpečí zanikání paměti. Zadávám si tedy otázku: Měli bychom se snad začít léčit u veterinářů?

Lékaři, kteří přijímají pacienty s ledvinovými kameny, nejdříve doporučují omezit konzumaci mléka - mléčných výrobků, tedy snižují dávku vápníku. Při své hlouposti a  naivitě  usuzují,  že  ledvinové  kamínky jsou  odložené  zbytky  vápníku  pocházejícího z potravy. Kvůli nedostatku jiných možností si pak náš  organismus začne tuto složku čerpat z kostí, které řídnou. Ledvinové kameny i tak vzniknou, a ještě přibudou problémy s kostmi. Již před léty se vědělo, že pokud chceme předejít vzniku kamenů u zvířat, je potřeba jim podávat vyšší množství vápníku a hořčíku.

Asi před pěti lety jsem se rozhodl začít sbírat výsledky z pitev lékařů a  právníků. Koukněme na ně. Průměrná délka života lékařů činí 57 let, zatímco u  průměrného Američana činí 75,5 roku. Právě tato skupinka krátce žijících lidí nás učí, co můžeme a co nesmíme. Současně se vedle nás lidé dožívají  120–140 let, a my si jich nevšimneme a nezeptáme se jich na recept na dlouhověkost. Kdo by tedy měl být pro vás tou autoritou? Krátce žijící lékař nebo 140letý člověk, který se těší dobrému zdraví a kondici?

Mnoho nemocí a poruch činnosti organismu bývá způsobováno nedostatkem mědi. Např. šedivění vlasů, vznik vrásek, ochablá pokožka, rozšiřování žil, které mohou vést i k úmrtí. V mnoha případech lze na krátkou dobu řešit tyto problémy plastickou operací, ale nebylo by levnější a bezpečnější užívání výživových  doplňků  obsahujících právě měď?

Měli bychom dbát o své srdce, jehož výměna stojí kolem 750 tisíc dolarů. Pokud si jej neochráníme, protože nechceme mít drahou moč, pak nás takové  dobrodružství může stát i cenu života.

Rolníci dobře znají nemoc stálé lačnosti. U zvířat se objevuje velmi často. Např. krávy, když dávají mléko, zbavují se velkého množství vápníku a hořčíku a tehdy olizují zeminu, kameny, stěny a ohrady obělené vápnem. Dobrý rolník ví, že tehdy je potřeba jim podat další minerály, protože když to neudělá, bude muset stavět novou ohradu. U lidí se tento problém vyskytuje rovněž často. Nemoc stálé lačnosti na něco z důvodu nedostatku jistých složek v potravě je viditelná především u těhotných žen. Dokáží se například vzbudit uprostřed noci a vyslat svého manžela na nákup v nočním obchodě pro  smetanovou zmrzlinu. Tím se nám hlásí, že jim chybí některé minerální složky, které si dítě z organismu matky odebírá.

Také se nám někdy stává, že  vidíme  dítě,  které  pojídá  hlínu  nebo olizuje  omítku  ze  stěn.  Není  psychicky nemocné, ale jen cítí nedostatek minerálů.
Pokud sami u sebe zpozorujete tzv. kvetení nehtů či skvrnky na pokožce, pak jste obdrželi signál, že váš organismus potřebuje selen. Nečekejte srdeční záchvat, ale aplikujte jeho dodatečnou dávku. Po 3–4 měsících skvrny zaniknou a hrozba infarktu se od vás vzdálí.

Příčinou zvýšené hladiny cukru v krvi je nedostatek vanadu a chromu. Když se tyto nedostatky prohlubují, máme vysokou šanci onemocnět na cukrovku. Známkou chybějícího zinku je plešatění. Pokud na tento  signál  včas  nezareagujeme,  čekají nás kromě ztráty vlasů také problémy se sluchem, ztráta čichu a vnímání chuti. Abychom  organismu  dodali  potřebné složky, museli bychom konzumovat potra vu z ekologicky čistých plantáží a jíst je ve velkém množství. Bylo by to pravděpodobně několik kilogramů směsi, která by se skládala z 15–20 různých rostlin, ovoce, obilných produktů a bílkovin. V praxi to
však vypadá jinak. Pokud má pro vás život stejnou hodnotu, jako ten můj pro mne, pak byste se měli ujistit, zda ve svém jídle příjímáte to, co je pro váš  organismus potřebné. Pokud se však ukáže, že je tomu jinak, pak byste měli co nejdříve začít stravu doplňovat o suplementy: vitamíny a minerály.

Zaručuju vám, že se 120 nebo 140 let v dobré kondici nedožijete, pokud nebudete konzumovat k potravě také v odpovídajícím množství a kvalitě vhodné potravinové doplňky.

Pokud  se  jedná  o  minerály,  situace  je přímo dramatická. Vitamíny jsou tvořeny v rostlinách, minerály – bohužel ne. Jsou rostlinami získávány z půdy a z vody. Tam se však často nevyskytují, protože půda již bývá jalová, znečištěná olovem a jinými těžkými kovy či radioaktivními prvky. V roce 1936 americký senát na II. setkání 74. kongresu vydal dokument č. 264, který potvrdil, že je zemina v USA velmi vyčerpaná, přímo zbavená minerálů. Tak je tomu bohužel po celém světě. Ptáte se, zda se od roku 1936 situace nezlepšila? Zřejmě nikoli. Spíše naopak. Umělým hnojením země půdě dodáváme  pouze  tři   základní  minerální  složky: dusík, fosfor a draslík. Ty jsou potřebné pro růst rostlin, což je pro rolníky nejdůležitější,  protože  nevydělává  na  obsahu vitamínů ve svých plodinách, ale na jejich množství. Stačí 5–10 let, aby se následkem nedostatku vhodného hnojení půda zcela vyčerpala  z  obsahu   minerálních  složek. Pokud se z půdy čerpá 60 složek a dodává pouze 3, pak je to naprosto nevyrovnaná bilance.  Můžete si to srovnat s kontem v  bance.  Pomyslete, co se stane, pokud z něj budete čerpat více, než kolik na něj bude přicházet. Proto musíme naši výživu doplňovat o vitamíny a minerály, které
získáme v jiné podobě.

Dříve byla výživa člověka  založena  výhradně  na  plodech země, kterou tehdy nikdo umělými hnojivy nehnojil. Činila to sama příroda. Lidé žili poblíž velkých řek a zavodňovali svá políčka vodou stékající z hor. Ve starověku se lidé nemodlili jen o déšť, ale i o záplavy, protože díky nim se půda obohacovala
o minerály.

V  další  části  bych  vám  chtěl  nastínit, jaké škody způsobuje v lidském těle nedostatek minerálů.

Chybějící vápník může  způsobit  nebo mít  přinejmenším  vliv  na  vznik  až  140 nemocí.  Jednou  z  nich  je  revmatismus. V USA je na 10. místě mezi nemocemi, které vedou k úmrtí. U velmi těžkých případů se pacientům vyměňují klouby. Taková operace stojí kolem 35 tisíc dolarů. Lidé se zajisté smrti  bojí, a proto jsou schopni za léčení platit ohromné částky. A přitom stačí organismu včas dodat potřebnou dávku snadno vstřebatelného vápníku v tobolkách.

Zvířata revmatismus netrápí. Proč? Protože farmář nemá 35 tisíc dolarů na to, aby je zaplatil za operaci jednoho kravského kolena. Řekněme, že si rolník k takovému nemocnému zvířeti pozve odborníka.Tedy veterináře. Po vyšetření mu potvrdí diagnózu revmatismu a říká: Jestli chceš, tak já ti ho zoperuji tak za 120–140 tisíc dolarů. V tom momentě farmář vytahuje zbraň a ubohou krávu nebo býka zastřelí. Ale ve skutečnosti rolník nedopustí, aby u jeho zvířat k  revmatismu došlo, protože jim dává každý den dávku vápníku. To ho stojí jen pár centů. Člověk se bohužel řídí falešně chápanou šetrností, jejíž následky  jsou fatální nejen pro jeho kapsu, ale hlavně zdraví.

Rovněž  nejrůznější  bolesti  páteře  jsou z 90 % způsobeny chybějícím vápníkem v organismu. Lékaři tehdy předepisují prostředky proti bolesti, které sice zmírňují trápení, ale neléčí příčiny. Představte  si  takovouto  situaci:  špatně jste si uzavřeli uzávěr oleje na motoru ve  svém  autě.  V  průběhu  jízdy  se  vám veškerý olej pod uzávěrem vylil a v autě se vám rozsvítila kontrolka. Protože vás po chvilce začíná toto světýlko rozčilovat, odpojíte  kabel,  který  k  žárovce  přivádí proud. Jak daleko tímto způsobem dojedete? Nepřipomíná vám to situaci s prášky proti bolesti?

Další  nebezpečnou  nemocí,  která  má příčinu  v  chybějícím  vápníku  je  vysoký tlak. První věcí, kterou doporučí lékař, je přestat solit. A co v takových případech dělají lesníci a farmáři chovající dobytek? Zavěsí  jim  na  pastvině  kostku  kamenné soli. Kdyby to farmář neudělal, pak by se u veterináře nedoplatil. Z vyšetření skupiny více než 5 tisíc lidí se zvýšeným tlakem, kterým byla na období 20 let z diety vyloučena sůl, vyplývá, že u 99,7 % vyšetřovaných to nemělo žádný vliv na změnu tlaku.

Stálý strach před předávkováním soli však vyvolává stres, který zvyšuje tlak mnohem více, než by to dokázala právě sůl. Druhé skupině 5 tisíc lidí se  zvýšeným tlakem byla v průběhu 6 týdnů podávána zvýšená dávka vápníku, a za tuto dobu 86 % vyšetřovaných krevní tlak klesl a stabilizoval se. Poslal vám snad lékař omluvu či opravu svého doporučení neslané diety? Napravil svoji chybu? Doporučil vám užívat sůl?

Další nemocí, která je podmíněna nedostatkem vápníku je insanie. Projevuje se tím, že se člověk ráno probouzí ještě více unavený, než když se kladl ke spánku. Lékaři tehdy tradičně předepisují prášky na spaní, aby  tím  zajistili  hluboký  spánek. Kolem 10 tisíc lidí ročně umírá v následku předávkování prášků na spaní. Rovněž noční svalové křeče,  ženské  problémy s bolestmi v průběhu menstruace, bolesti v dolní části páteře, na které si stěžuje 80 % Američanů, to je následek nedostatku vápníku a hořčíku.
Pokud jen stručně shrneme jmenované nemoci, pochopíme, že k jejich léčbě budeme potřebovat asi 15 specialistů. Lidé každoročně utratí 25–250 tisíc dolarů na léčbu, zákroky a operace, i když ve většině případů lze těmto těžkostem uniknout výběrem odpovídající diety bohaté na vitamíny a minerály.

Cukrovka je v USA nemocí č. 3, pokud se jedná o příčinu smrti. Vyvolává ještě celou řadu dalších onemocnění, jako je slepota, jaterní komplikace, které často vedou i k transplantaci tohoto orgánu. Cukrovkáři žijí krátce. V roce 1975 bylo prokázáno, že chrom a vanad, které se vyskytují pouze jako stopové prvky, jsou prevencí i možností léčby cukrovky.
V červnu 1959 měsíčník National Health představil světu tyto dva výše jmenované minerály. Z podrobných výzkumů Lékařské university ve Vancouveru vyplývá, že mohou ve velké míře nahradit inzulín. Samozřejmě jej cukrovkáři nemohou hned zcela odhodit, jde to jen postupně, během 4 až 6 měsíců. Pozitivní následky působení těchto minerálů byly zaznamenány u tisíců lidí trpících cukrovkou. Obraťte svoji pozornost k faktu, že pokud se zeptáte  producenta krmiv pro zvířata, jaké suplementy jsou v nich obsaženy, pak se ukáže, že tam je více než 40 výživových složek, vitamínů a minerálů. V jídle určeném pro krysy se nachází 28 takových složek.

Chci vám ještě říci o jedné velmi zajímavé události. Kdysi jsem přednášel na universitě ve státě Michigan a poznal jsem tam člověka,  který  je  majitelem  přenosného WC. Povídal mi, co všechno nachází mezi nestrávenými zbytky z lidských žaludků. Obsah nádoby přenosné toalety prochází před vypuštěním do kanálů přes filtry, na nichž se zachytávají nejrůznější předměty, které vhazují do toalet děti a také nejrůznější látky, se kterými si žaludeční šťávy neporadily. Můj kolega mne zavedl na své pracoviště a ukázal mi hromadu něčeho, co nazval vitamíny a minerály. Zeptal jsem se, odkud to může vědět, že jsou to vitamíny? Odpověď zněla, že je to na nich přece i napsané – např. multivitamín.

Mnohé firmy produkují vitamínové prostředky, které se ve vodě i v žaludečních šťávách jen špatně rozpouštějí. Pokud najdete na balení například oxid  železnatý, neboli prostě rez, tak si takovými suplementy nelamte hlavu a nezatěžujte žaludek. Je to nevstřebatelné. Lépe uděláte, když půjdete olízat nějaký rezavý plot či automobil. Správná forma železa je fumaran železa.

Někdo  si  může  pomyslet,  že  takové složky jsou přece dostupné i v přirozené formě. Jsou však nejméně čtyři hlavní důvody, kvůli kterým nemůžeme vstřebávat všechny potřebné látky pouze z potravy: Museli  bychom  konzumovat  obrovské množství zeleniny a ovoce, obilných výrobků a bílkovin, za předpokladu, že obsahují  odpovídající  množství  takovýchto  suplementů. Avšak  výrobky,  které  se prodávají v obchodech, jsou na minerální složky velmi chudé. Jsou jich i zcela zbavené, na což má vliv hned několik činitelů:

  • Transport a skladování.
    Potravinářské produkty  musí  často  mezi  producentem a vaším stolem překonávat dalekou cestu. V průběhu této cesty mohou ztratit velkou část v nich obsažených vitamínů.
  • Mytí  a  vaření.
    Mnoho  vitamínů  rozpustných ve vodě je citlivých na působení vysoké teploty, kyselin a alkalických sloučenin.  Například  brokolice  může  ztratit 40 % vitamínu C v průběhu prvních 10 minut varu.
  • Zavařování.
    Cena, kterou platí náš organismus za konzumaci pohodlných trvalých potravin, které jsou zavařeny či jinak upraveny pro dlouhodobé skladování, je horší výživová kvalita. Mražená zelenina často obsahuje až o 50 % méně vitamínu C než ta čerstvá. Mleté obilné zrní ztratí až 90 % obsažených vitamínů.
  • Výrobky mohou být kontaminovány rakovinotvornými látkami, což je v období tak  vysokého  znečištění  životního  pro středí zcela samozřejmé. Ani obchody se zdravou stravou nemusí vždy nabízet jen plnohodnotné potraviny, stává se i tam, že prodávají zboží neznámého původu.

Vitamíny  a  minerály  nejsou  antibiotikem, které si je možné brát jen během týdne, když jste nemocní, a pak můžete přestat.  Pokud se chcete těšit  dobrému zdraví a kondici, je třeba je konzumovat stále. Suplementaci je potřeba ukončit tehdy, kdy už váš organismus nepotřebuje ani kyslík. Pokud  je  pro  vás  váš  život  důležitý, dbejte o svůj organismus tím, že mu budete dodávat dostatek potřebných složek produkovaných nejlepšími ověřenými firmami. Je jich velmi mnoho, ale nemnohé z nich produkují suplementy na přírodní bázi bez syntetických přísad. Nenechejte se  klamat  reklamními  slogany  a  nápisy na balení či ujišťováním prodejce, že výrobek je 100 % přírodní, protože pochází z USA, Kanady či mnoha jiných zemí, kde právo nebrání umístit takovéto nápisy, pokud je alespoň jedna složka přírodní. Rovněž se stává, že jsou hlavní složky takového suplementu 100 % přírodní, ale pro
jejich spojení v tabletce je použit chemický nosič, který ve vysoké míře diskvalifikuje přírodní přívlastek takového výrobku.

Podobně je tomu s chemickými barvivy či s přídavky aromat. Vyplatí se vám obracet na to pozornost při výběru i konzumaci daného suplementu. Je potřeba se seznámit s historií rozvoje dané firmy, s její tradicí, výzkumným pozadím,  se  systémem  kontroly  kvality, s objemem produkce i s trhem jejich odběratelů.
Často  slýcháme,  že  nejdůležitější  je zdraví, ale ve skutečnosti pro to neděláme mnoho. Efekty nesprávné výživy, tedy nedostatku potřebných vitamínů a minerálů, lze odpozorovat až s odstupem několika let. Přitom  již  dnes  se  můžete  před  tím uchránit.

Dobré  suplementy,  vitamíny i minerály jsou na to nejlepším a nejlevnějším pojištěním.

Na závěr bych vám chtěl říci o něčem velmi důležitém a dle mého názoru i velmi vážném:
Pokud se váš lékař domnívá, že pro vás dodatečné užívání suplementů není důležité nebo že je můžete najít v každodenní výživě, pak rychle změňte svého
lékaře. Čím dříve to uděláte, tím máte větší šanci, že se budete těšit z dlouhého života v plném zdraví a kondici. To vám všem přeji z celého srdce!