Základem pro rozvoj života na planetě Zemi jsou bílkoviny. Bílkovina zcela odumírá v momentě, kdy se rozpadá její polypeptidový řetězec. Naproti tomu jednoduché primitivní bílkovinné organismy se dokáží probudit k vitalitě i po dlouhodobé hybernaci. Štěnice i po dvou letech a některé bakterie až po dvou staletích! Proč? Protože jejich bílkoviny nepodlehly celkové degradaci a opět je oživují.

S tím souvisí i jádro fenoménu biochemického vynálezu polských vědců, kterým se podařilo zachovat tropokolagen z rybích kží. Spočívá v tom, že ryby sice před dvěma lety skončily na talíři, ale bílkoviny extrahované z jejich kůží se nadále nacházejí v identické formě, v jaké byly toho rána, kdy uvízly v sítích rybářů.

Tajemství spočívá v bleskovém stažení rybích kůží a jejich zamražení ještě před tím, než se stihnou částice kolagenu rozpadnout. Následují neobvykle jemné mechanické procesy zpracování, pomalé chemické procesy a jemná vícestupňová filtrace. Poté navazuje to, co ještě nedokáží v žádné jiné laboratoři na světě, kromě laboratoří INVENTIA. Je to proces vytvoření vodného roztoku z čistého, křehkého a bezbranného kolagenu, aniž by při něm došlo k poškození jeho spirálové struktury. Pak se už nechá jen rozlít do skleněných lahviček.

Čím se liší od mnoha desítek tun hovězího kolagenu každoročně produkovaného v nejrůznějších světových výrobnách?

Rozdílů je mnoho, ale nejdůležitějším je právě to, že rybí kolagen zůstává živý, respektive jeho hydrát se zachovanou trojitou hellisou (trojitou šroubovicí), čili jde o tzv. tropokolagen. Obsahuje menší částice, tedy o daleko menších rozměrech, rozpadá se ihned po nanesení na svrchní vrstvu pokožky a proniká hlouběji než hovězí bílkovina. Ve chvíli prvního kontaktu s lidským organismem není jen statickým klubkem mrtvých bílkovin, ale vzorně poskládanou trojtou spirálou. Teprve na zrohovatělé kožní vrstvě a vlivem tělesné teploty je roztínán na části peptidových řetězců.